SDA-Opava

Spolek Dobrovolných již Abstinentů

Přihlásit se Registrovat

Přihlásit se ke svému účtu

Uživatelské jméno *
Heslo *
Zapamatuj si mě

Vytvořit účet

Pole označená (*) jsou povinná.
Jméno a příjmení *
Uživatelské jméno *
Heslo *
Ověření hesla *
Email *
Ověření Emailu *
Ověřovací kód *

Něco navíc

Z domů až na Praděd

P5250199 Tohle byla myšlenka, která se stala o uplynulém víkendu skutečností.
V sobotu 24.5.2013 vyrážím z Ostravy v 6:10 po cyklotrasách směr Opava. Po nočním dešti je počasí jasné, bez mráčků, i když hrozí silné bouřky. V Opavě se mají přidat další dva nadšenci – cyklisti Radim a Jaruška. Sraz je v 9h na nádraží. Jsou dochvilní a diví se, že přijíždím sama a že nikdo další se k nám už ani nepřidá, a tak společné foto a jede se.
Trasu měl za úkol nastudovat Malý Radim, a tak pouštíme vlka do čela. Ač se tomu nechce věřit, musíme uznat, že zvolil vskutku nejméně nenáročnou trasu, převážně totiž jedeme po rovině a dokonce i z kopce, což je nepochopitelné, když všichni víme, že vrchol je 1492 metrů, a není s kým smlouvat, musíme stoupat.


Opava – Holasovice – Brumovice – Úblo – Lichnov – Milotice – Nové Heřmínovy – Skrbovice – Dětřichovice – Andělská Hora – Suchá Rudná – Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna – Praděd
Ostrava – Opava – Praděd, 119 km Opava – Praděd, 73 km
Chuť na čepovanou kofolu, kafíčko, případně točenou zmrzlinu přišla už v Brumovicích. Hospoda byla otevřena, ale nepotěšili nás, hospodský měl volno, hospodu zabrala volební komise. Stačili jsme si pouze nabrat vodu z kohoutku a Jarči namazat řetěz lubrikačním cyklogelem. S každou další vesnicí jsme hledali hospodu, ale marně. Až v Lichnově „jdeme na medvěda" (na nanuka) do Hrušky a trochu štěstí stojí při nás. Sotva jsme vypadli, zavírají. Mají do jedenácti a právě odbilo. Nasedáme do strojů a Radim upozorňuje, že už přestává veškerá sranda, že odtud to bude jenom kopce a navíc jedeme do bouřky. Pravda až k rozcestí Havranov mírně stoupáme, a pak zase pěkně lesem po vrstevnici a chvilku z kopce. Na křižovatce v Nových Heřmínovech objevujeme hospůdku s letní terasou – tak tady si dáme vytoužené kafíčko a k tomu domácí pouťový bělský koláček. No ..., začíná pršet, tak teď uvidíme, jak dlouho tu budeme sedět. Zrovna píšou pěšáci Ali a Radim „Zdravíme z Velkého kotle, zatím vykukujeme z pod stříšky a čekáme, až přejde bouřka. Brzy ahoj!" Sotva uplynulo půlhodiny, vyrážíme. Je třeba využít každé chvilky a sunout se kupředu k vrcholu. Cestou přes Dětřichovice už je kopec vidět a je tam – Děd jeden. V Andělské Hoře zastavujeme občerstvit se v hospodě a pak zase do kopce. Hlavně nezakufrovat! A tak rozbalujeme mapu a studujeme trasu, jestli vlevo nebo vpravo. Pokračujeme Suchá Rudná, kde Jaruška potkává před letním sídlem svého známého. Není třeba nadšence velocipéda dlouho přemlouvat, a tak se s námi Fred vydal na Praděd. Odtud jsme si pěkně mákli do kopce a za odměnu nám byl dopřán krásný sjezd až na Hvězdu.
Je pár minut před 16 hodinou. Naše cesty se rozdělují. Já s Radimem jdeme dát něco do žaludku, polívečka nám dodá energii, jedna „šlapka" trochu švindluje a rozhodla se počkat na autobus, který ji dopraví, snad i s kolem, na Ovčárnu, a za pouhých 27 Kč nemusela doslova dřít kůži. Fred nakopává svého koně a jede se trochu zahřát :-). Praděd – to je přece výzva!
Kolem půl páté odjíždíme z Hvězdy asfaltkou na Ovčárnu. Dlouhé, táhlé, šestikilometrové stoupání. Zatímco v chatě Sabinka nám točí kofolu, pěšáci i Jaruška jsou už dávno v bezpečí na Pradědu a nedočkavě nás vyhlížejí. Ještě posledních tři a půl kilometru stoupání na vrchol a je vymalováno. Do cíle přijíždíme v 18:03 a máme toho plné brýle. Jako první nás přišel přivítat Radim, udělal nám foto, které není třeba komentovat, uklidili jsme kola a jdeme na večeři. Nesmí chybět ani sladká tečka v podobě kynutých borůvkových knedlíků nebo palačinkové lívanečky s políbením. Před jedenáctou se únava už dostavuje, a proto se pomalu odebíráme do hajan. Zatímco hotel na Pradědu je nejvýše položeným hotelem v ČR, my spíme v té levnější kategorii nejvýše položené sklepní ubytovně v ČR .
V 5 hodin ráno zvoní Alenčin budík. Všude vedle mě i nade mnou panuje hluboké bezvědomí, ale my dvě vstáváme a jdeme na východ slunce. Pár pěkných fotek se nám podařilo a jdeme na snídani. Nevím, jaký kdo měl sen, ale my holky si dáváme originál borůvkový sen ze Švýcárny. Ali se postarala o všechny – nabídla životabudič kafíčko, a byť jen chleba s paštikou, ale pro ty, co neměli nic, to bylo moc. A tak jsme nemuseli čekat, až otevřou restauraci a vydali se ještě za čerstva dolů. Shledali jsme jednoho turistu, který nám ochotně udělal společné foto.
Cesta zpět:
Praděd – Ovčárna – Hvězda – Malá Morávka – Bruntál – Mezina – Razová – Leskovec nad Moravicí – hráz Slezské Harty – Bohdanovice – Jakartovice – Mladecko – Mikolajice – Štáblovice – údolím Hvozdnice – Otice – Opava
Praděd – Opava, 84 km
Krásně jsme si užili desetikilometrový sjezd až na Hvězdu. Dolů platí: Párkrát šlápneš a rázem ujedeš kus cesty. Každopádně zpáteční cesta byla méně náročná a především z kopce. Už v půl deváté jsme byli v Bruntále, ale co tady? Kupodivu od 8 hodin byla na náměstí otevřena cukrárna, a domácí zákusky byly skutečně výborné. To nás nakoplo na pohodovou cestu domů. Přidal se k nám další cyklista Slávek, který místní cukrárnu dobře znal. Po zpáteční cestě jsme zajeli až na hráz Slezské Harty, odkud byl v dálce vidět Praděd. Ani se nechce věřit, jaký kus jsme ujeli.
Další příjemná cesta vedla údolím Hvozdnice až do Opavy. Poslední fotka na nádraží a rozloučili jsme se. Docela brzy, už v půl druhé mi jel vlak do Ostravy. Před sebou jsem měla závěrečných 10 km. Zpáteční cestou byl už znát každý kilometr navíc, cítit v sedle každý kámen na cestě. A Jaruška druhý den napsala: „Děkuji za krásné obrázky :-) , byl to krásně náročný víkend, doma jsem nejdřív skočila do bazénu, byla jsem hodně unavená. Postupně únava vyprchávala a zůstala jen lehká bolest, ta, kterou mám ráda. Taková, že člověk ví, že něco dělal. Mám zážitek do konce žití." Tak to je myslím pochvala pro všechny zúčastněné.

zdar další akci „Na kole či pěšky"

Jana

Fotky zaslali: Radim Grassl a Jana Krestová

RADIM

  • P5240156
  • P5240157
  • P5240159
  • P5240160
  • P5240166
  • P5240168
  • P5240169
  • P5240170
  • P5240173
  • P5240177
  • P5240178
  • P5250183
  • P5250184
  • P5250189
  • P5250194
  • P5250199
  • P5250200
  • P5250202
  • P5250203
  • P5250204
  • P5250205
  • P5250206
  • P5250211
  • P5250213
  • P5250217
  • P5250218

JANA

  • 12_A_uz_je_videt_Deda_jednoho
  • 13_Hlavne_nezakufrovat
  • 16_Za_chvili_nas_bude_o_jednoho_vic
  • 18_Stoupani_na_Hvezdu
  • 19
  • 21_Stoupani_na_Ovcarku
  • 22_Skoro_na_dosah
  • 25_Vysilac_a_chata_Barborka
  • 27_Posledni_metry_prevyseni_1420_-_1492
  • 28_Uz_jen_par_metru
  • 30
  • 31_Na_vrcholu
  • 32_Bez_komentare
  • 34_Bude_bourka
  • 35
  • 42_Vychod_slunce_na_Pradedu
  • 43
  • 44
  • 48
  • 49
  • 50
  • 52
  • 54_A_tady_jsou_vsichni!
  • 55_Vyrazime_jeste_za_cerstva
  • 58
  • 5_Opava_START
  • 61_V_kouli
  • 62_A_zase_ty_vitaminy_-)
  • 66_Cestou_na_Slezskou_Hartu
  • 69_Pristav_Leskovec_nad_Moravici
  • 72_Na_hrazi_SH
  • 74_V_dalce_Praded
  • 76_Opava_CIL
  • 7_Jedeme_vlevo

Vltava 2019

Tak jako již každoročně se vydáváme i letos na několikadenní plavbu na lodích. Letos pro velký úspěch opakujeme plavbu po Vltavě.

Termín letošní plavby je 
sraz: st. 21.8. (někteří již od po.19.8.)
vyplutí: čt. 22.8.
odevzdávání lodí: so. 24.8.
Odjezd domů: ne. 25.8.

Přidat se může každý. Pojeďte s námi.